Jela jsem autem do útulku v domění ,že si najdu nového kamaráda.
Zabrzdila na malém parkovišti a zastavila.Vystoupila a uzamkla vůz.Šla jsem za starší paní ,která tam pracovala.Řekla jsem jí ,že bych chtěla štěňátko.Ona mě hned provedla po celém útulku.
Hodiny hledání a já konečně uviděla to zvíře!V kleci se krčila stará fenka německého ovčáka.Ihned jsem se do ní zamilovala.Smutně na mě koukala.Strčila jsem tedy ruku přes klec...fenka se pomalu přibližovala k mé ruce.Očichala a šla zpátky.Paní mi říkala ať si ji neberu ,že je prý moc stará a brzo by zemřela.Odcházela jsem tedy z útulku pryč a sama.Druhý den ráno jsem musela jet do práce.Pořád jsem myslela na vyhublou starší fenku s nádhernýma očima.Po obědě jsem si dala kávu...ke kávě byla sušenka.Tak jsem si ji dala do kapsy.Pořád se mi o té fence zdálo.Nedalo mi to a po práci kolem páté večerní hodiny jsem rychle jela autem do útulku!Byla tam!Světlešedá vlčí srst zazářila.V kapse jsem měla sušenku a tak jsem jí tu dobrůtku dala.Fenka si hned opatrně vzala sušenku a začala mlaskat.Ošetřovatelka mi dala vodítko abych se sní prošla.Byla to přenádherná chvíle.Ošetřovatelka mi říkala ,že ji před 3dny našly ležet v příkopě na hranicích Německa a Polska.Je to pravý čistokrevný německý ovčák s nádhernou vlčí srstí. Věděla jsem ,že je to ten pravý pes.Jmenovala se Káča.Kačenko ke mě!-ihned ke mě s radostí přiběhla.Zavrtěla dlouhým ocáskem a celou mě olízala!Domů jsem si odvezla nového člena rodiny.Několik dní u mě a z hubené fenky se stalo velké chlupaté "prasátko".Byla jsem šťastná ,že je zní takový veliký pejsek.Dávala jsem ji střechu nad hlavou,veliký výběh(zahradu),jídlo a lásku.Ona mi to oplácela láskou,poslušností a věrností.Dny se zkracovaly...zažínala přicházet zima.Zimní radovánky ve sněhu s mím vlčátkem.Kačenka si sníh opravdu užívala a dováděla jak divoká!Zimní kožíšek se ji pomalu ztrácel...začalo jaro.Barevné kvítky probouzeli tichý a ospaný svět.Jednoho dne jsem vstala a uviděla jak na zahradě pobíhá Kačka s velikým černým vlkem!Pohlédla jsem z okna ven a vidím...vlk to nebyl.Byl to veliký německý ovčák.Za několik měsíců mě Kačenka překvapila nevšedním dárkem.Na zahradě ležela s velkým chlupatým klubíčkem.Štěňátka!Vykřila jsem a přiběhla ke své fence.1..2..3..4..12 štěňat!Zanedlouho 14chlupatých malých pejsků mi Kačenka ukázala.Byl to ten nejkrásnější den na světě.Koupila jsem několik velkých pytlíků piškotů a mléka.Pejsky jsem si hezky vykrmila.Za několik měsíců jsem dala inzerát- "Daruji štěňátka NO".
Lidé se na pejsky sběhly jako včely na med!Poslední štěňátko...ach jo já nevím...mám si ho nechat?Když on je tak smutný a nemocenký...Poslední "zákazníci" odjely s prázdnou.Štěně jsem si nechala.Pojmenovala jsem ho Astor.Tak vítej u nás Astore!
Z Astora vyrostl velký ale hlavně krásný a čistokrevný ovčák.Z Kačenky se stala stará,velká dáma.
Od té doby co jsem konečně uviděla svého psa se mi život naprosto změnil...Uspěchaný život se změnil na láskyplný...
Miluji je.
Šťastně žijí ve velkém rodiném domku se zahradou až do dnes.


krasny pribeh